Loutkové divadlo Třeboň / 2011-2012 /

Loutkářství v Třeboni má dlouholetou tradici. Po restitucích církevního majetku musel místní loutkoherecký soubor na přelomu tisíciletí opustit stávající scénu v klášteře. Od této doby se hledaly nové prostory pro loutkové divadlo. Město Třeboň v roce 2011 toto hledání výrazně zintenzivnilo, byly vytipovány čtyři lokality. Na základě zpracovaných ověřovacích studií byl pro zřízení nového loutkového divadla zvolen výstavní sál ve staré radnici v těsném sousedství divadla J.K.Tyla. Tato lokalita byla vhodná zejména proto, že bylo možné využít zázemí divadla, bylo zde možné zajistit i dostatečné prostory pro skladování loutek a kulis a vše mohlo být pod jednou střechou s dalšími kulturními zařízeními v historickém jádru města.

Předmětem projektu byly úpravy výstavního sálu a úprava jeho využití pro loutkové divadlo či malou komorní scénu. Součástí projektu byla také dostavba objektu do dvora, zajišťující bezbariérové zpřístupnění výstavního sálu, loutkového divadla a divadla J.K.Tyla v Třeboni. Návrh umožňuje víceúčelové využitím těchto prostor, při jasném vymezení ploch a komunikací pro jednotlivé zájmové skupiny osob.

Hlavním objektem je vestavba do dvora, která plní především funkci vstupní haly s plochami určenými pro odbavení návštěvníků. Ve vstupní hale se nachází kruhové schodiště a výtah, umožňující pohodlný pohyb mezi jednotlivými podlažími. Ze vstupní haly, která může fungovat i jako výstavní plocha, je bezbariérově přístupný výstavní sál se všemi formami svého využití, kinokavárna a v neposlední řadě i hlavní podlaží se sálem divadla J.K.Tyla. V patře je možné instalovat divadelní techniku pro venkovní scénu, jejíž jeviště je navrženo v protilehlém rohu stávajícího dvora.

Loutkoherecké prostory, zahrnující v přízemí a patře plochy pro dílnu, klubovnu, hygienické zázemí a v půdním prostoru pak sklad kulis a loutek, mají samostatný vstup z průjezdu. Nedochází tak ke křížení provozů. Spolková činnost loutkářů může probíhat paralelně s výstavou nebo jinou činností ve výstavním sále. Samotný výstavní sál zůstává dispozičně i konstrukčně nezměněn. Ve stávající neckovité klenbě byly rehabilitovány otvory v minulosti sloužící pro přirozené větrání. Byla zde instalována vzduchotechnika, umožňující komfortní pobyt jak pro účinkující, tak i pro diváky či návštěvníky. Hlavní konstrukcí v divadelním sále je teleskopické hlediště s kapacitou 90 diváků. Tato tribuna může ve složené stavu tvořit plochu pro výstavní činnost. V rozloženém stavu může být hlediště orientováno buď na východ, přičemž umožňuje sledování loutkové scény, nebo jej lze otočit o 180 stupňů a využít pro sledování menších koncertů, autorského čtení, apod.